А хто там ідзе?
А хто там ідзе, а хто там ідзе
У агромністай такой грамадзе?
– Беларусы.
А што яны нясуць на худых пляqах,
На руках ў крыві, на нагах у лапцях?
– Сваю крыўду.
А куды ж нясуць гэту крыўду ўсю,
А куды ж нясуць напаказ сваю?
– На свет цэлы.
А хто гэта іх, не адзін мільён,
Крьіўду несць наўчыў, разбудзіў іх сон?
– Бяда, гора.
А чаго ж, чаго захацелась ім,
Пагарджаным век, ім, сляпым, глухім?
– Людзьмі звацца.
Янка Купала
|
A chto tam idzie?
A chto tam idzie, a chto tam idzie
U ahromnistaj takoj hramadzie?
– Biełarusy.
A što jany niasuć na chudych plačach,
Na rukach ŭ kryvi, na nahach u łapciach?
– Svaju kryŭdu.
A kudy ž niasuć hetu kryŭdu ŭsiu,
A kudy ž niasuć napakaz svaju?
– Na śviet ceły.
A chto heta ich, nie adzin milon,
Kryŭdu niesć naŭčyŭ, razbudziŭ ich son?
– Viada, hora.
A čaho ž, čaho zachaciełaś im,
Pahardžanym viek, im, slapym, hłuchim?
– Ludźmi zvacca.
Janka Kupała
|